Interview s Šedou eminencí Ondrou

Jsi součástí La Femme. Změnilo to nějak tvůj život, chování, anebo pocity?

To je tak krásný pocit, obklopit se lidma, který máš rád, který tě dokážou podpořit, nakopnout a maj co říct. Každý jeden člověk z La Femme je nádherný, je pro mě hrozně důležitý a moc si ho vážím. Taky díky La Femme můžu žít naplno a jsem za to moc vděčný. Je to něco úplně jinýho, než moje práce, kde trávím většinu dne (programátor, pozn. redaktora).

Pro La Femme dělám věci, který jsou potřeba a který, doufám, potěší. Hřeje mě pocit, že pomůžu tomu, aby projekt fungoval hladce a bez problémů.

Projekt La Femme se snaží ukázat, že neexistuje prototyp krásy. Myslíš, že i muži potřebují popostrčit, aby si to uvědomovali?

Já myslím, že nezávisle na tom, jestli je někdo muž nebo žena, tak každý je individuální a může hledat krásu svoji vlastní. Své vlastní osobnosti. Rozvíjet ji, být na sebe hrdý.

Asi nemůžu mluvit za všechny muže, ale když mám mluvit za sebe, tak mě vždycky potěší, když se někdo dokáže vyjádřit tím, jak vypadá a jak se chová. Podpořit to, co se mu líbí, co má rád a zdůraznit to.

Co by měli udělat muži, aby dohnali ženy?

Asi to samý, co ženy. Myslím si, že muži by se neměli omezovat tím, jak je společnost vnímá, měli by jít příkladem a projevovat se. Pokud je člověk extravagantní, tak ať to taky projeví.

Myslíš, že muži potřebují zvýšit sebevědomí?

Každý určitě potřebuje zvýšit sebevědomí, aspoň v něčem. I ten nejarogantnější náfuka může mít v sobě spoustu věcí, který ho děsí, který by nedokázal přiznat. Někdy mám dojem, že někteří muži se tak moc snaží být muži, že zapomínaj být člověkem. Za svou maskou chlapáctví schovávaj svou přirozenou podstatu a navenek prezentujou jenom to, co si myslí, že od nich společnost vyžaduje. Je to škoda, protože se nikdo nedoví, co v nich skutečně je a čím by mohli být zajímaví. Je dost možný, že časem už ani sami neví, jací jsou vlastně jsou.

Co nahota ve společnosti? Kdyby ve dvou odlišných vesmírech běžel po ulici nahý muž a nahá žena, taky by se k nim lidé stavěli různě. Není žena přece jenom v dnešní společnosti více upřednostňována?

Teorie horní poloviny těla:

Dnešní společnost to vnímá jinak. Kdyby na ulici byli muž a žena nazí do půl těla, tak z toho má větší problém žena, a kdyby byli nazí celí, tak z toho má větší problém muž. Protože pro společnost je odhalený penis tabu. Odhalená prsa ženy jsou společensky nepřijatelná a odhalená prsa muže jsou společensky přijatelná. Z čehož mi vychází, že todle omezení společnosti je velice hloupé a mělo by se změnit.

Jaký byl tvůj dětský sen? Někdo chtěl být popelářem, někdo zase hrát videohry. Co tvůj? Vyplnil se?

Když jsem byl malý, chtěl jsem být vynálezce. Vždycky jsem chtěl něco novýho vymýšlet, tvořit nový myšlenky, stroje, návody. Pak jsem zjistil, že je pro mě mnohem jednodušší vytvářet věci na počítači, než dělat něco hmatatelného. Většinou to dopadlo tak, že jsem se z bláznivým nadšením do něčeho pustil a strašně mě to bavilo, ale nedotáhl jsem to do konce. Nakonec mi došlo, že mě ve skutečnosti naplňuje vytvářet nástroje nebo věci, který lidem pomůžou se sami realizovat.

Čím ti lidé imponují? Jak se k tobě staví muži a jak ženy?

Lidé mi imponují tím, že mi řeknou něco, co nevím 😉 Kromě toho mi imponují lidi tím, že jsou sví, že ze sebe dokážou vymáčknout to nejlepší.

Jde jenom o znalosti, nebo ti imponují i fyzičnem?

Jo, já miluju krásný lidi, krása je jak fyzická tak duševní a navzájem se ovlivňují. Ono to jedno bez druhého nefunguje – aspoň to tak vnímám já. Je nádherný sledovat, když někdo dokáže „nosit“ to, co mu příroda nadělila. Nezáleží na tom, co zrovna ve společnosti frčí, ale na tom, jak člověk umí dávat a prezentovat něco krásnýho ze sebe.

Co ti hlavně imponuje na tvé milé?

Na Riwě mi imponuje její výrazná osobnost, její nádherné tvary, inteligence, šarm, elegance a cílevědomost. A to jsem vypíchl jenom několik z jejích kladů 😉 Nejvíc si na ní cením upřímnosti, díky které jsme vůbec spolu.

Těšíš se ze sourozenců anebo jsi nezávislý samotář? Jak svůj úděl snášíš?

Ze sourozenců se netěším, žádné nemám. Rodiče na mě byli velmi laskaví a dávali mi spoustu lásky a hraček jsem měl také dostatek, děkuji za optání. Ale abych odpověděl na otázku, cítil jsem se častokrát sám a samotu nevnímám jako něco špatného. Díky samotě jsem taky takový, jaký jsem, ale o to víc dokážu ocenit milou společnost.

Co obdivuješ na múzách? A jestli mi řekneš „na múzách obdivuji…“ tak tě kopnu.

Takže na múzách obdivuji, že jsou to krásné ženy a já miluji krásné ženy. Krásné neznamená jenom, že vypadají dobře. Krásná žena mě dokáže inspirovat, nadchnout, vzrušit a obohatit. A to vše múzy splňují.

Chtěl bys něco vzkázat čtenářům?

Ať se neomezují tím, jestli jsou muž nebo žena. Ať projevují svoji osobnost, ať si užívají života a těší se z každého okamžiku. Přál bych si, aby čtenářům projekt La Femme dal aspoň kousíček toho, čím obohatil mě. Děkuju všem, kteří nás sledují a podporují.

Něco na lehčí notu: Jaká by byla tvá poslední slova před smrtí?

Já neumřu! (Smích)

Není to jen akce, je to životní styl.